Broumov leží v severovýchodních Čechách, v severovýchodní části okresu Náchod, u státní hranice s Polskem. Okresní město Náchod je vzdálené vzdušnou čarou přibližně 23 km, polské město Nowa Ruda přibližně 12 km. Město se nachází v geomorfologickém celku Broumovská vrchovina, celé jeho území patří do CHKO Broumovsko. Město leží uprostřed Broumovské kotliny, která je na jihozápadě izolována od vnitrozemí Čech pásmem Broumovských stěn. Přirozenou bariéru na severovýchodě tvoří Javoří hory. Broumovem protéká řeka Stěnava.

Historie města je od samého počátku spjata s řádem Benediktinů, kteří získali území budoucího Broumovska roku 1213 od Přemysla Otakara II. Vlastní založení města se předpokládá roku 1255. Během druhé poloviny 19. století z Broumova odešla skupina převážně německých obyvatel, která následně založila osadu Nueva Braunau (Nový Broumov) v Chile.

V současné době žije v Broumově necelých 8 000 obyvatel. Místní za prací převážně dojíždějí mimo město, neboť zde chybí pracovní uplatnění. Vzhledem tomuto faktu dochází i k vylidňování města, neboť pro obyvatele je jednodušší se za prací přestěhovat. Úbytek obyvatel je jedním z hlavních neduhů tohoto jinak krásného historického města. Návrh si proto klade za cíl s tímto problémem pomoci.

Dolní město – Broumovské Benátky – je část města ležící (severo)východně od historického centra. Přibližně na polovinu jej dělí řeka Stěnava, která protéká jeho středem. V severní (řešené) části se historicky nacházela zástavba vesnických domů, která postupně přecházela a měnila se do domů bytových. Dále na sever pak vznikaly tovární a halové objekty.

Dnes vykazují Benátky v Broumově znaky vyloučené lokality. Obyvatelstvo zde žijící, cca 500–700 lidí, je převážně z nízkopříjmových skupin, místní domy pomalu chátrají. I přes to, že zdejší výroba postupně upadá, stále plochy výroby zabírají nemalou část rozlohy lokality. Pomoci této lokalitě by pak měla právě nová výstavba a integrace starousedlíků s nově příchozími obyvateli.

Protože i přes všechny neduhy se jedná o lokalitu s velkým potenciálem. Blízká dostupnost do centra láká k nové výstavbě a celkové revitalizaci místních poměrů. Broumovský klášter, jenž se nad Benátkami hrdě tyčí, si za několik posledních let také prošel řadou rekonstrukcí, a může se tak stát vzorem pro Benátské domy.

návrh

Návrh urbanistické studie počítá s omezením ploch pro výrobu a skladování. Zachovány budou pouze historicky cenné objekty starých továren, novodobé haly a sklady návrh přesouvá mimo Benátky. Vzniká tak místo pro novou výstavbu rodinných a bytových domů. Celkově vznikne v lokalitě místo pro bezmála 200 nových obyvatel. Přesunutím výroby zároveň dojde ke zklidnění lokality a tím k dalšímu zatraktivnění pro potenciální obyvatele.

Návrh představuje dvě nová náměstí. Na jižním – školním náměstí vzniká nová budova základní školy s jídelnou a družinou. Toto námětí je otevřené směrem na východ, takže ranní slunce bude školákům svítit na cestu do školy. Severní – nové náměstí má být centrem dění v nových Benátkách. Navrhujeme zde multifunkční městský dům, který by měl pojmout to hlavní ze základní občanské vybavenosti – supermarket, restaurace, ordinace lékaře apod. Zároveň zde vzniká prostor pro administrativní provozy. Nové náměstí se otvírá více na západ, takže v odpoledních hodinách zde budou také dopadat sluneční paprsky a zpříjemňovat obyvatelům život.

Pod novým náměstím se nachází podzemní parkoviště, které svojí kapacitou pokryje potřeby budovy nad ním a dále pak nahrazuje demolované hromadné garáže, které se na území nacházejí na natolik atraktivních lokalitách na to, aby byly zachovávány. Celkově se jedná o 40 takovýchto stání.

V celkovém součtu bude demolováno nebo přesunuto 22 objektů o zastavěné ploše 11 tisíc metrů čtverečních, zatímco novostavby pokryjí plochu 12 732 m2.

Pro zklidnění dopravy a zvýšení bezpečnosti chodců je vozovka v lokalitě mezi dvěma novými náměstími vyvýšena na úroveň chodníku. Počítá se se snížením rychlosti automobilové dopravy. Hustota povozu zde není nikterak přemrštěná, takže nedojde ke zhoršení místních podmínek.

Budovy továren, které nenajdou využití pro drobnou nerušivou výrobu, budou transformovány na kanceláře, jež mohou sloužit jako místo pro pracovní uplatnění nově příchozích.

Z novostaveb počítá návrh především s doplněním struktury současné zástavby. Na území se nachází několik proluk a volných parcel, které mají být zastavěny. Transformované plochy původního průmyslu pak navazují svých charakterem na okolní zástavbu rodinných domů a dotváří tak charakter okrajové části města, které směrem na východ přechází do zástavby vesnického typu.

Nejvíce změn dostála lokalita tzn. Na Pískách. Území mezi zalesněným srázem a řekou Stěnavou, kde vzniká pomyslný ostrov, bylo původně určeno pro výrobu a skladování, se nyní přeměňuje na veřejný park. Kromě toho jsou zde umístěny i speciální rodinné domy, které jsou po vzoru mraveniště z větší části zapuštěny v terénu, aby byly co možná nejméně rušeny děním v parku a naopak, aby se obyvatelé parku nemuseli cítit omezování blízkostí rodinných domů.

Ostatní úpravy v lokalitě spočívají především v definici, sjednocení a rekonstrukci povrchů (chodníků, vozovky, parkových cest apod.). Také vytváříme jasně stanovená pravidla pro parkování – vznikají podélná i příčná stání, v jiných místech bude parkování zakázáno.

Všechny navržené úpravy, jakkoliv se mohou zdát v Broumovském měřítku jako přemrštěné, jsou navrhovány s jedním jasným cílem – zatraktivnit lokalitu jak pro stávající, ale i potenciální obyvatele a co nejvíce jim bydlení zde zpříjemnit. Velká veřejná investice, bez které by podobné úpravy nemohly vzniknout, bude impulsem pro soukromé investory, kteří se pak mohou zapojit do dalšího rozvoje této části města.